“넷째는 무엇인가? 수행자들이여, 어떤 이는 논리와 탐구로 말한다. ‘눈·귀·코·혀·몸이라 부르는 자아는 영원하지 않고 지속되지 않으며 변하고 사라진다. 그러나 마음·정신·의식이라 부르는 자아는 영원하고 지속되며 파괴되지 않고 언제나 그대로 있다.’ 수행자들이여, 이것이 넷째 근거이다. 수행자들이여, 일부만 영원하다는 이 견해는 이 네 근거뿐이고, 수행자들이여, 그 밖에는 없다.”
Catutthe ca bhonto samaṇabrāhmaṇā kimāgamma kimārabbha ekaccasassatikā ekaccaasassatikā ekaccaṁ sassataṁ ekaccaṁ asassataṁ attānañca lokañca paññapenti? Idha, bhikkhave, ekacco samaṇo vā brāhmaṇo vā takkī hoti vīmaṁsī. So takkapariyāhataṁ vīmaṁsānucaritaṁ sayampaṭibhānaṁ evamāha: ‘yaṁ kho idaṁ vuccati cakkhuṁ itipi sotaṁ itipi ghānaṁ itipi jivhā itipi kāyo itipi, ayaṁ attā anicco addhuvo asassato vipariṇāmadhammo. Yañca kho idaṁ vuccati cittanti vā manoti vā viññāṇanti vā ayaṁ attā nicco dhuvo sassato avipariṇāmadhammo sassatisamaṁ tatheva ṭhassatī’ti. Idaṁ, bhikkhave, catutthaṁ ṭhānaṁ, yaṁ āgamma yaṁ ārabbha eke samaṇabrāhmaṇā ekaccasassatikā ekaccaasassatikā ekaccaṁ sassataṁ ekaccaṁ asassataṁ attānañca lokañca paññapenti. Imehi kho te, bhikkhave, samaṇabrāhmaṇā ekaccasassatikā ekaccaasassatikā ekaccaṁ sassataṁ ekaccaṁ asassataṁ attānañca lokañca paññapenti catūhi vatthūhi. Ye hi keci, bhikkhave, samaṇā vā brāhmaṇā vā ekaccasassatikā ekaccaasassatikā ekaccaṁ sassataṁ ekaccaṁ asassataṁ attānañca lokañca paññapenti, sabbe te imeheva catūhi vatthūhi, etesaṁ vā aññatarena; natthi ito bahiddhā.
디가 니까야 DN 1 브라흐마잘라 숫따 (브라흐마의 그물 - 범망경)배경
세 가지 전생 기억 뒤 일부만 영원하다는 넷째 견해는 감각기관과 마음을 나누는 추론에서 나옵니다. 다섯 감각기관에는 그대로 있지 않음·불안정·일시적임·사라짐을, 마음·정신·의식에는 영원·항상·불변을 붙이고 네 근거만 있다고 결산합니다. 몸과 마음의 경험 차이를 변하지 않는 두 가지의 영원성 차이로 고정하는 논리이며, 부처님은 가능한 근거의 범위를 네 가지로 한정합니다.
묵상
몸의 변화는 뚜렷하고 마음은 이어지는 듯 느껴질 때, 곧 마음이 영원하다는 결론으로 가고 싶어지나요? 느껴지는 연속성과 변하지 않는 실체를 구별해 물을 수 있을까요? 변하는 다섯 감각기관과 영원하다고 부른 마음·정신·의식 사이에서도 실제로 관찰되는 변화가 있나요?