“둘째는 무엇인가? 수행자들이여, 유익함과 해로움을 있는 그대로 알지 못한 채 ‘내가 어느 쪽이라고 선언하면 욕망·탐욕·미움·혐오가 생길 수 있고, 그것은 나의 집착이 될 것이다’라고 생각하는 이니라.”
Dutiye ca bhonto samaṇabrāhmaṇā kimāgamma kimārabbha amarāvikkhepikā tattha tattha pañhaṁ puṭṭhā samānā vācāvikkhepaṁ āpajjanti amarāvikkhepaṁ? Idha, bhikkhave, ekacco samaṇo vā brāhmaṇo vā ‘idaṁ kusalan’ti yathābhūtaṁ nappajānāti, ‘idaṁ akusalan’ti yathābhūtaṁ nappajānāti. Tassa evaṁ hoti: ‘ahaṁ kho “idaṁ kusalan”ti yathābhūtaṁ nappajānāmi, “idaṁ akusalan”ti yathābhūtaṁ nappajānāmi. Ahañce kho pana “idaṁ kusalan”ti yathābhūtaṁ appajānanto, “idaṁ akusalan”ti yathābhūtaṁ appajānanto, “idaṁ kusalan”ti vā byākareyyaṁ, “idaṁ akusalan”ti vā byākareyyaṁ, tattha me assa chando vā rāgo vā doso vā paṭigho vā. Yattha me assa chando vā rāgo vā doso vā paṭigho vā, taṁ mamassa upādānaṁ.
디가 니까야 DN 1 범망경 (Brahmajālasutta)배경
둘째 회피는 거짓말보다 자기 마음에 집착이 생길 가능성을 두려워합니다. 욕망·탐욕·미움·혐오의 네 반응을 열거하고, 어느 반응이든 자신의 집착이 된다는 결과까지 잇습니다. 집착을 경계한다는 명분이 있지만 유익함과 해로움을 조사하지 않은 채 모든 판단을 피하는 방향으로 흐릅니다. 기쁨·탐욕·미움·분노가 집착으로 이어질까 걱정하는 데는 통찰이 있지만, 조사하지 않는 결론은 그 통찰을 회피로 바꿉니다.
묵상
무언가에 집착할까 두려워 판단과 관계를 미리 피한 적이 있나요? 감정이 생기는 것과 감정에 붙드는 것을 나누어 보면, 살펴볼 수 있는 공간이 조금 남나요? 기쁨→탐욕, 미움→분노라는 두 갈래를 보면서도 아무 사실도 말하지 않는 선택은 무엇을 보호하나요?