날카로운 논객의 추궁을 두려워하다

비판받을 가능성을 사실 확인의 기회가 아니라 자신이 곤란해질 위협으로만 볼 때 답변 자체를 피하게 됩니다.

“셋째는 무엇인가? 수행자들이여, 유익함과 해로움을 모르는 이가 선언하려 할 때, 총명하고 미묘하며 남의 교설에 능한 말 쪼개는 수행자와 바라문들이 지혜로 견해를 깨뜨리며 나를 따라붙어 캐묻고 따져 물을 것이라고 생각하느니라.”

Tatiye ca bhonto samaṇabrāhmaṇā kimāgamma kimārabbha amarāvikkhepikā tattha tattha pañhaṁ puṭṭhā samānā vācāvikkhepaṁ āpajjanti amarāvikkhepaṁ? Idha, bhikkhave, ekacco samaṇo vā brāhmaṇo vā ‘idaṁ kusalan’ti yathābhūtaṁ nappajānāti, ‘idaṁ akusalan’ti yathābhūtaṁ nappajānāti. Tassa evaṁ hoti: ‘ahaṁ kho “idaṁ kusalan”ti yathābhūtaṁ nappajānāmi, “idaṁ akusalan”ti yathābhūtaṁ nappajānāmi. Ahañce kho pana “idaṁ kusalan”ti yathābhūtaṁ appajānanto “idaṁ akusalan”ti yathābhūtaṁ appajānanto “idaṁ kusalan”ti vā byākareyyaṁ, “idaṁ akusalan”ti vā byākareyyaṁ; santi hi kho samaṇabrāhmaṇā paṇḍitā nipuṇā kataparappavādā vālavedhirūpā, te bhindantā maññe caranti paññāgatena diṭṭhigatāni, te maṁ tattha samanuyuñjeyyuṁ samanugāheyyuṁ samanubhāseyyuṁ.

디가 니까야 DN 1 범망경 (Brahmajālasutta)

배경

셋째 회피의 동기는 자기 말이나 집착이 아니라 다른 논객의 검토입니다. 상대들을 총명함·미묘함·남의 교설에 능함·말 쪼갬의 네 특징으로 묘사하고, 따라붙음·재촉함·추궁함의 세 압박을 예상합니다. 비판받을 가능성을 사실 확인의 기회가 아니라 자신이 곤란해질 위협으로만 볼 때 답변 자체를 피하게 됩니다. 논객의 총명함과 추궁 방식이 세밀하게 묘사될수록, 질문의 내용보다 패배와 체면에 주의가 쏠린 상태가 드러납니다.

묵상

날카로운 질문을 받을 때 내용보다 상대의 능력이나 자신의 체면이 먼저 보이나요? 방어가 올라오는 순간에도 질문 속에서 배울 수 있는 한 조각을 찾을 여유가 있을까요? 머리카락을 쪼개듯 반박하는 논객의 모습이 질문의 내용보다 크게 보일 때 어떤 두려움이 이미 답을 정하나요?